Otvírák na Bibli 4.

Detailní segmentace, smyslové řádky

Otvírák na Bibli

1. Začínáme ...
2. Vybíráme vhodný překlad
3. Co budeme v Bibli hledat, výběr oddílu a hrubá segmentace
4. Detailní segmentace, smyslové řádky
5. Uvědomění si významů - analýza vlastního vnímání textu
6. Vraťme se ze stromů do lesa ...
7. Analýza tématu.

Rozčlenění studovaného textu na menší celky v minulé kapitole nám doufám pomohlo uvědomit si, že každá takto vyčleněná buňka má svůj vlastní účel a nějak se vztahuje k ostatním. Nemusí to být přitom nutně struktura řetězu; vztahy se mohou napojovat paprskovitě, dvě buňky, které mezi sebou mají jinou, ji mohou přeskočit, jindy se vracet (i můj text zde by bylo možné podobným způsobem rozebrat). Pro další ponor do textu (při kterém si teprve ujasníme, čemu rozumíme, čemu nerozumíme a co nás oslovuje nebo odpuzuje a zda právem; co budeme potřebovat vysvětlit ...) uděláme totéž, ale s jednotlivými buňkami tohoto textu! Pustíme se do dělení, třeba uprostřed věty, na detailnější, tzv. "smyslové" řádky.

Struktura (možných) vazeb mezi prvky

Dělení na smyslové řádky

postup je poměrně jednoduchý: každé sdělení potřebuje dvě složky -

1. To, o čem bude řeč, to je to, co určuje téma, co je mezi mluvčím a příjemcem známé a jasné (alespoň se s tím počítá), takže na to lze navazovat, a
2. to, co se o tom říká, tedy obsah sdělení, o němž se předpokládá, že bude pro posluchače tím novým, co se o tématu dozví.

Bez prvého by se nedalo hovořit, bez druhého by to nemělo smysl. Pokud mezi mnou a mluvčím není nějaká, alespoň primární, shoda, že víme, o co půjde, je téměř nemožné navázat, i když budeme mluvit stejným jazykem, budeme si cizinci.

Bez druhého bychom jen opakovali, co obě strany vědí, takže by bylo sdělení bez obsahu.

Než se pustíme do dalšího kroku, dáme si trochu theorie:

Je to nutné, protože když něco děláme, musíme si uvědomit, proč? To, co nás čeká, bude trochu piplačka, a leckoho napadne, jestli toho skutečně není moc. Nestačí Bibli prostě jen tak číst?

Na počátku ano. Ale musíme si uvědomit, že text je starý. Vytržený z mnoha souvislostí. List k Římanům je například skutečným dopisem. To znamená, že byl napsán v určité době určitým lidem a řešil jejich problémy. My nevíme, jaká další komunikace mezi oběma stranami proběhla. Máme z ní jen jeden list jedné z nich. Jako bychom drze nakukovali přes rameno někomu, kdo si ten dopis oprávněně čte. Mnoho věcí nám může uniknout. Dopis byl navíc napsán pro kompletní přečtení, ne pro vytrhávání částí a destilování z nich nějakých nauk, jak bývá užíván. Jako sněhová koule cestou staletím na sebe nabalil mnoho výkladů, některé oprávněné, jiné jej zatěžují. Na text a jeho výklady jsme si zvykli, takže je s textem i podvědomě spojujeme. Sami jsme nějak zaměřeni a to nás při porozumění ovlivňuje.

Při detailním zkoumání půjde ne jenom o to, porozumět, co v textu je, ale očistit jej od všech historických nánosů i vlastních pokusů do něj něco vpašovat. Sami na sebe musíme dávat pozor zejména tam, kde máme pocit, že už mu rozumíme, nebo že dokonce dokazuje něco, co bychom chtěli, aby dokazoval. Když Pavel psal list Římanům, staral se o své a jejich problémy, ne o naše názory a přesvědčení, o dokazování či vyvracení našich "pravd".

Následující kroky budou tedy takovou cestou k řádnému seznámení s textem, po němž si teprve ujasníme, jaké další kroky využijeme a jaké pomůcky k tomu budeme potřebovat.

Posláním následujícího kroku bude, ujasnit si, co je v tomto sdělení čím? Za tím účelem budeme postupovat takto (dále tu budu už pracovat jen s textem Bible kralické, abych nepůsobil rušivě. V přílohách, na něž budu odkazovat, bude i řecký text):

Zjevuje se zajisté hněv Boží s nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, pravdu Boží v nepravosti zadržujících.

Tento verš jsem nakouskoval takto:

Zjevuje se zajisté hněv Boží	co se děje?
s nebe	odkud
proti každé bezbožnosti	proč?
a nepravosti lidí,
pravdu Boží v nepravosti zadržujících.	čí bezbožnost a nepravost?

(Takto jsem pochopitelně zpracoval celý oddíl. Zkuste si to napřed sami, pak to porovnejte s tím, co je v přílohách .pdf a .ppsx)

K čemu to bylo dobré?

K mnohému. Text byl doposud předivem vztahů, v nichž se hned na první pohled neukazují všechny souvislosti, i kdyby se jich ukázala většina. Text tak může na první pohled působit:

• srozumitelně, je to však falešný dojem, nebo neúplný.
• nesrozumitelně, za to nemůže ovšem text, jako celek, nýbrž detail, který je nutné odhalit a vysvětlit.
• chaoticky, asi jako zašmodrchaná vlna. My ji ovšem začneme rozmotávat, opatrně, aby se nám na ní neudělaly uzlíky, abychom tak dali dohromady, co se vztahuje k čemu a co s čím a jak souvisí - abychom se vyhnuli zmatkům i falešným domněnkám.

Právě takovým nakouskováním se ozřejmí, co působí dojmy srozumitelnosti, nesrozumitelnosti a významu textu. Nyní budeme připraveni zapátrat v tom, který prvek textu je tím činitelem, co považujeme za hlavní, co vedlejší nebo pomocné sdělení, a na co a jak bychom se měli zaměřit správně.

Tento krok nám teprve pomůže zvolit vhodné pomůcky k dalšímu studiu (slovníky, atlasy, komentáře, odkazy, konkordance ...).

Úkol do příště?

• jako vždy: zkusit to sám se studovaným textem,
• porovnat výsledky své práce s mojí v přílohách .pdf a .ppsx,
• případné rozdíly zkusit vysvětlit.
• Udělat si záznam do protokolu o tom, zda jsme v tomto kroku nepřišli na něco nového?
• Zkusit to s jakýmkoliv jiným oddílkem z Bible.
• Už to dále nebudu připomínat, ale stále si vedeme protokol.

Jako všechny předcházející, i tento krok nás někam posunul a zároveň připravil na kroky další. Zaměřili jsme nyní svoji pozornost k detailům, které se naučíme podrobně studovat v kroku příštím, kterým bude interpunkční analýza textu.

Odkaz k přístupu k pracovním a mnoha dalším materiálům