Další z meditací pro denní čtení Mana pro tento den .
Ano, jsou
věci, které bychom od svědků Kristových nečekali, ne jen od Krista samotného.
Jednou věcí je, že mnoho dnešních křesťanů vyznává pacifismus, jako součást
křesťanské víry. Zlobí se na kazatele, kteří dělají feldkuráty. Já k tomu
také moc blízko nemám, ale rád si nechám od těch feldkurátů vysvětlit, co je
k tomu vede. Stejně nemám moc porozumění pro sport, zejména „profesionální“,
nebo televizní. A přece může obojí i křesťana obohatit a inspirovat. A to
nemluvím o tom, že za Pavlových časů při sportu tekla krev i v jiných
disciplínách, než je box!
Ani Jan
Křtitel (alespoň podle Lukáše) vojákům jejich řemeslo nebere, sám Ježíš ostatně
říká, abychom si nemysleli, že přišel uvést na zemi pokoj. Bude to spíš rozdělení,
říká v tomtéž evangeliu (L 12, 51). Člověka hned napadnou všechny mrzutosti válek o
víru od křížových výprav až po třicetiletou válku. Proti islámskému terorismu
bývá zdůrazňován křesťanský humanismus; na některé věci bychom rádi zapomněli.
Jen Armáda spásy (alespoň na počátku své historie) se určitých militantních
konotací nebojí, i když nemají žádné zbraně, jen jakousi „posádkovou hudbu“.
Ale mají disciplínu.
Říkám: sám
sportem nežiji, ale docela rád si poslechnu ty, jimž to něco říká, a dost
sleduji různé spory o fair play. Respektuji sport jako jakousi laboratoř
morálky ve společnosti. Je mi sice putna, který klub vede, ale jak začnou
rozhodovat fixly a úplatky, vím, že se děje něco, co ohrožuje podstatu naší
civilizace.
Nevím, jaký
sportovec byl Pavel. Těžko říct, zda někdy nepřičichl ke zbrani a krvi
(zobrazován bývá s knihou a mečem). Přece bere mnoho obrazů z této
oblasti. Inspiruje ho především schopnost kázně vojáků a sportovců. Pacifisté
se posmívají jednotným vojenským úborům, vyrovnaným pochodovým řadám,
poslušnosti rozkazům, které jakoby potlačují individualitu. Ve válce ale může
nedisciplinovanost znamenat smrt, vlastní a spolubojovníků. Ve sportu naštěstí
jen ztrátu medaile, ale nedisciplinovaný fotbalista to pokazí celému klubu!
Pavel tedy
začíná předávat zkušenosti svému nástupci. A co víc, jemu dává návod, jak toto
povolání delegovat dál. Povolání se tak řetězí až do časů dnešních. Dnes je
ovšem velmi těžké svobodomyslným křesťanům připomínat, co Pavel říká i ve svých
nezpochybnitelných listech, že křesťanská svoboda není svévolí. Víra potřebuje
disciplínu. Ne pro potlačení individuality a posílení moci církevního úřadu. Je
to stejně funkční disciplína, jaká se očekává od vojáků a sportovců: celý svůj
život podřídit vytčenému cíli. Bez ní ani řidič neprojede úspěšně našimi
dálnicemi.
Modlitba:
„Pane, nauč nás rozpoznávat tvůj hlas, abychom jej
odlišili od hlasů falešných. Zaslechneme-li jej však, pomoz, abychom za ním
uměli i důsledně vykročit, nerozptylováni ničím, co nás od této cesty odvádí. Dej,
abychom tak i druhé mohli věrohodně zvát na cestu života, cestu s tebou, i
když je úzká.“
Žádné komentáře:
Okomentovat
Pravidla diskuse:
1. mluvit věcně, výstižně a ne zbytečně dlouze.
2. mluvit k věci.
3. nechat mluvit i domluvit a vnímat druhé.
4. reagovat na řečené, ne na domněnky.
5. nepodsouvat, co druhý neřekl.
6. nevyvracet, co druhý netvrdí.
7. respektovat čest oponenta.
8. oponent není satan ani třídní nepřítel, ani není nemocný.
9. pravda se dokazuje argumenty, ne silou hlasu, velkými písmeny ani hrozbami a nadávkami.
10. jiný názor je třeba pochopit, i když ne nutně přijmout, zásadně však není tvým úkolem ho potřít.
" ... lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš." (Jk 1, 20)
SLUŠNÝ ČLOVĚK MÁ JMÉNO, ANONYM JE HNUSNÝ SRAB A JEN NICKY POUŽÍVAJÍ NICKY!