Další z meditací pro denní čtení Mana pro tento den .
Snad, že mi
bude dávat za příklad Boha typ člověka, který vždy budil u mě odpor: rozkydne
se u stolu a čeká, že jej budou všichni obskakovat, lhostejno, co mají za
sebou. To má být jako Bůh? My nemáme otroky; tady se dnešní člověk poněkud
s Ježíšovým slovem míjí. Stejně ale známe lidi, kteří se ke svým bližním
chovají, jako by tu byli pro ně a jejich pohodlí.
Ale ono je to
trošičku potřeba: vždyť nám před tím pověděl něco o moci víry. Představte si,
že bychom skutečně mohli říct nějaké hoře, aby se skácela do moře, a ona to
udělala, asi jako v nějaké hře na počítači. Je to tak snadné? Ještě jsme
to nezkusili, ale už přijde slovo korigující pokušení pýchy a velikášství:
nejste ale páni světa, nebudete poroučet větru a dešti. Nezapomeňte, kde je
Vaše místo.
Učedníci tedy
pocítili jakousi slabost. Jako by jim Pán předložil nějaký nadlidský úkol –
prokopat třeba tunel pod Prahou. A učedníci po něm chtějí „přispořit víru“.
Upřímně, nevím, jak si to představit. Jak by to měl Ježíš udělat? Avšak potřebu
povzbudit máme všichni. Jestli nám k tomu pomůže zrovna takové napomenutí:
„kdybyste měli víru, jako zrnko hořčice …“, nevím … Mě to spíš uvrhává do ještě
větší slabosti.
Avšak ještě
nikdy nikdo neměl takovou víru, že by přemisťoval skály. A bylo by to vůbec
potřeba? K čemu je taková víra? Učedníci prosí o ono přispoření
v souvislosti s odpuštěním. Zvykli jsme si, že odpouštět je třeba. Je
to ctnost. Ostatně v naší zemi lumpům nakonec vždycky všecko projde; když
já pomlčím, oni třeba příště také o mých rošťárnách. A vůbec, i prezident umí
podepsat amnestii, tak proč ne Bůh. Ale učedníci správně pochopí, že tím
nadlidským úkolem je právě odpuštění a smíření. Zejména pro toho, kdo utrpí
těžké ublížení a škodu. Inu, i proto musel Ježíš skutečně trpět, aby jeho
odpuštění nebylo jen jalovou amnestií. Ke smíření je třeba zmocnění. Budeme-li
mít víru v Kristovu moc, možná zůstane Sněžka na místě, ale my budeme
někde jinde …
Modlitba:
„Pane, i nám přispoř víry. Ne, abychom se měli čím
ukázat před lidmi, nechceme bourat skály a přemisťovat kopce, ale projít úzkou
branou, kterou nám prošlapáváš…“
Žádné komentáře:
Okomentovat
Pravidla diskuse:
1. mluvit věcně, výstižně a ne zbytečně dlouze.
2. mluvit k věci.
3. nechat mluvit i domluvit a vnímat druhé.
4. reagovat na řečené, ne na domněnky.
5. nepodsouvat, co druhý neřekl.
6. nevyvracet, co druhý netvrdí.
7. respektovat čest oponenta.
8. oponent není satan ani třídní nepřítel, ani není nemocný.
9. pravda se dokazuje argumenty, ne silou hlasu, velkými písmeny ani hrozbami a nadávkami.
10. jiný názor je třeba pochopit, i když ne nutně přijmout, zásadně však není tvým úkolem ho potřít.
" ... lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš." (Jk 1, 20)
SLUŠNÝ ČLOVĚK MÁ JMÉNO, ANONYM JE HNUSNÝ SRAB A JEN NICKY POUŽÍVAJÍ NICKY!