Prohledat tento blog

Zobrazují se příspěvky se štítkemkurioza. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkurioza. Zobrazit všechny příspěvky

2025-12-09

Theologie na všechno i na vidličku

V 11. století prodělala Evropa kulturní šok, na který se cítili být povoláni reagovat i theologové a představitelé církve. Doposud se i v palácích baštilo ze společných mis, lidské obecenství utužovalo společné ráchání se rukama v pokrmech, jediným nástrojem mohla být nějaká kudla, nebo lžíce, ale v zásadě se živili všichni rukama - doslovně, ne obrazně řečeno. Tu se v Benátkách objevila princezna Marie Argyropoula, která se provdala za dóžete. Zatímco se všichni hosté těšili, jak si na svatební hostině smočí ruce v mísách s jídlem, nevěsta z jiného kulturního prostředí je šokovala, když se vytasila s tehdy pouze dvouzubou vidlicí, a začala se živit tak, jak se to dnes považuje za normální a civilizované. Ale tehdy se tímto "výstřelkem" cítila být ohrožena sama církev. "Bůh ve své moudrosti vybavil člověka přirozenými vidličkami - prsty, proto je urážkou, když je nahradíme vidličkami kovovými!" horlil jakýsi kazatel. Je pozoruhodné, že taková věc nutila křesťanskou inteligenci k zaujímání stanoviska. A když stanoviska, tak principiálního, theologicky a biblicky fundovaného. Lidé prý mají jíst rukama, jako Kristus a jeho učedníci při Poslední večeři. Vložení uměle vyrobeného nástroje mezi ruku a ústa narušovalo posvátný, přirozený akt. (National Geographic).

Je možné, že se to vůbec stalo? Ale no jo, dřív, kdysi. Teď už tak hloupí přece nejsme. Fakt ne? A co když se křesťanům postaví do cesty něco jiného? Tak se na to podívejme jinak, a nemusíme zrovna cestovat do USA za Amiši: kdysi jsem viděl film, který vycházel ze skutečných událostí. Výraznou postavou tam byl bavorský farář, který těžce nesl elektrifikaci své vesnice. S podlostí, jakou si snadno osvojí všichni pastevci lidu božího, se poťouchle modlil za sedláky, kteří si nechali na svůj statek elektřinu zavést. Samozřejmě to nedělal z upřímné pastýřské péče. Vysílal tím mezi své ovce signál, že se dopustili nějakého hříchu. To pastýři umějí. Jenže jeho ovce se sice styděly, ale čím dál víc přibývalo těch, kdo si nakonec rádi ušetřili spoustu zbytečné práce. Dnes církve rády hovoří o čtenářství. Za mého dědy bylo v plzeňské městské knihovně studentům gymnázia na nátlak katolické církve zakázáno pod trestem vyloučení chodit do knihovny, protože tam neměla církev pod kontrolou, co si studenti čtou. Jindy odmítala určité žánry, jako romány, ne jen ty milostné, dobrodružnou literaturu, detektivky a jinou literaturu, která prý podporuje zlo.

Avšak cokoliv se objeví nového, je vždy církev na rozpacích, má-li být pro, nebo proti - tržní a spotřební ekonomika, hypermarkety, trusty a korporace, jaderná energetika, rádio, televize, internet, počítače, mobily, sociální sítě ... mnozí křesťané chtějí "modernizovat" půst tím, že v postním období vyhlašují půst od sociálních sítí. Jeden člověk z mých přátel na Facebooku jednou na počátku půstu oznámil, že se loučí, do konce postního období ho tam prý nenajdeme. Už druhý den tam ale příspěvky sázel. Prý byly velmi důležité. Pro křesťany je typické, že vše nové jim nahání úzkost, mají potřebu se k tomu, hlavně proti tomu, vyjadřovat, ale současně si toho dopřávají plnými doušky. Tak například všichni se dušují, že se na televizi nekoukají, že je to špatné, raději čtou ty knížky, ale trvají na tom, aby na veřejnoprávní televizi byly křesťanské pořady, ve zprávách se informovalo (samozřejmě pozitivně) o církvích a v rozhlase byly bohoslužby.

Faráři v kázáních varují před počítači, ale někteří si dokonce udělali i své portréty třeba na Wikipedii, ačkoliv k tomu toto médium určeno není. Všichni varují před sociálními sítěmi, avšak své účty tam mají, někteří ani nepřiznávají, že jsou duchovními. Jeden se tam třeba prezentoval jako folkový zpěvák. Lidé užívající moderní technologie jsou předmětem homiletických ironií. Tak například kobyliský farář ČCE Ondřej Kolář se v jednom kázání nechal slyšet, že lidé, kteří raději sedí doma, než by se obtěžovali do kostela, se "cítí být u svých kompů bezpeční, a neoslovitelní." Přiznává, že je chce tím "oslovením" zmáknout, že je ohrožuje? Ne. Je to taková nutkavost. Křesťané si prostě jen nevědí s měnícím se světem rady. Rádi by ho nacpali do biblických paradigmat, tedy vzorců, jako Don Quijote svůj svět do rytířských románů, a ten svět se jim vzpírá. Když už se jim zdá, že se jim to povedlo, svět zase přijde s nějakou novinkou, pro kterou honem nemají v Bibli žádný model. A protože jedno z biblických klišé říká, že vše, co ze světa přichází, je hřích, tak také tento souboj reality s biblicismem hříchem být musí. A tak se nakonec v mnoha kázáních objevuje údajná závislost moderního světa na technologiích, jako pýcha na technologie, která je prý modloslužbou, vzpourou proti Bohu. Otázkou je, zda to už není trapné pokrytectví.

Ono kázání pana faráře Koláře jsem slyšel v době covidového lockdownu, kdy nemohly probíhat bohoslužby živě, rozhlas tudíž vysílal kázání ze záznamu. Covid přinutil církve sáhnout po moderních technologiích. Najednou ne "bratři a sestry, do kostela, šup, šup!" ale "bratři a sestry, k počítačům, šup, šup!" Mezi námi, covid tím hodně církvím (ne jen jim) pomohl seskočit ze stromů do civilizace. Když se objevily moderní technologie, sepsal jistý farář rádoby vtipný článek o faráři, který pastoruje on-line, a když zjistí, že jedna z jeho ovec nemá e-mail, začne pohoršeně smolit návrh na změnu církevních řádů, aby všichni členové byli povinně na internetu. Křesťané neustále moderní komunikační prostředky haněly pro nevhodný obsah, ale systematicky se nezabývali, jak je využít lépe a dodat jim obsah lepší. Za to by měly Bohu děkovat že je k tomu covidem dohnal. Ale právě v této situaci znělo ono ironizování uživatelů počítačů obzvlášť trapně.

Kdysi mi při hledání biblického softwaru na internetu vypadlo i kázání "Bible a mobil," dnes už nedostupné, kde kazatel kladl hloupou otázku, že když posluchači zapomenou doma při pakování na dovolenou mobil, tak se pro něj vrátí, ale vrátili by se, kdyby zjistili, že si doma zapomněli Bibli? Stejně staví do nesmyslné kontradikce Bibli a mobil obrázek, který kdysi koloval po Facebooku, kdy se kazatel ptá, kdo má doma "telefónný mobil" a lidi se nadšeně hlásí. "A kdo má doma Bibliu," ptá se potom, to už lidé pod kazatelnou zarytě hledí na boty.

Ještě horší je, že jsou theologové schopni bez jakékoliv sebereflexe konstruovat své theologie, samozřejmě s pečlivým výběrem biblických citátů a autoritativních výroků, pro něco či proti něčemu, podle právě panujících režimů či nálad ve společnosti - konzervativní, progresivní, levičáci, pravičáci, rasisté i antirasisté, katolíci, evangelíci, evangelikálové, sektáři ... jestli jsou v něčem ekumenicky jednotní, pak právě v tomto. Je to však projev absence rozumové kontroly, neschopnost metatheorie, a hlavně je to o vztahu k pravdě: pokud se přestane hledat pravda a myšlení orientovat na fakta, nýbrž začneme fakta přizpůsobovat theologiím, stávají se takové thelogie beznadějně trapnými pro absenci skutečně pevné páteře, vycházející z křesťanství samotného.

2024-05-15

AI a blaze plačícím.

 Co si AI počne s blahoslavenstvím?

Bývalý spolužák z ETF UK z BJB mě žertem požádal, abych mu zjistil, co si AI počne s textem Mt 5, 4 ř,l? Byl to fór, ale nedalo mi to. Takže postup a výsledek:

Tak jsem AI zadal úkol: Proveď důkladnou exegesi textu Matouš 5:4 a připrav na něj podle toho kázání, jak by ho napsal nejlepší kazatel Bratrské jednoty baptistů.

Matouš 5:4 je součástí tzv. "blahoslavenství", které je součástí Ježíšovy Kázání na hoře. Verš říká: "Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni."¹

**Exegeze:**

Tento verš je součástí širšího kontextu, který se týká Božího království a jeho vztahu k lidem. "Blaze těm, kdo pláčou" může být interpretováno jako ujištění pro ty, kteří trpí nebo jsou v tísni. Slovo "pláčou" může symbolizovat jak fyzický tak emocionální utrpení. Ježíš zde slibuje, že ti, kdo nyní trpí, budou nakonec potěšeni. Toto potěšení může přijít jak v této době, tak v budoucím věku, kdy bude Boží království plně realizováno.

**Kázání:**

Podle stylu kazatelů Bratrské jednoty baptistů, by kázání na toto téma mohlo vypadat takto:

"Milí bratři a sestry, dnes se zaměříme na slova našeho Pána Ježíše Krista z Matouše 5:4: 'Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.' Tato slova nám připomínají, že Bůh je s námi i v našem utrpení a slibuje nám útěchu.

Ježíš neříká, že bychom měli usilovat o utrpení nebo ho vyhledávat. Ale když přijde - a v tomto světě přijde - můžeme mít jistotu, že nejsme sami. Bůh je s námi. A slibuje nám útěchu.

Tato útěcha může přijít mnoha formami. Může to být pocit míru uprostřed bouře. Může to být nové pochopení nebo perspektiva, která nám pomáhá vidět naše utrpení v novém světle. Může to být prostě vědomí, že Bůh je s námi, že nás miluje a že má pro nás plán.

A konečně, tato útěcha přijde plně v budoucím věku, kdy Bůh 'smaže každou slzu z našich očí' (Zjevení 21:4). Takže ať už procházíme čímkoli, můžeme mít naději a důvěru v Boží sliby. Amen."

Doufám, že toto kázání by bylo v souladu s tím, jak by to napsal nejlepší kazatel Bratrské jednoty baptistů, například kazatel Alois Boháček⁴.

Zdroj:

Konverzace s Bingem, 14. 5. 2024

2024-02-08

Josef Dobrovský spatřen v Praze roku 2023!

Zkusil jsem zase potrápit umělou inteligenci (AI). Dostala úkol: "Vytvoř dopis od Josefa Dobrovského, "Modrého abbé", který se dostal do roku 2023 a zpět do 19. století, jak svým současníkům líčí, co tam viděl."

Její odpověď:

To je zajímavý úkol. Zkusím vytvořit takový dopis, ale nezaručuji, že bude věrně odrážet Dobrovského styl a názory. Zde je můj pokus:


Vážení přátelé,

píši vám zpět do naší doby, abych vám sdělil, co jsem zažil a spatřil v roce 2023, kam jsem se dostal neznámým způsobem. Bylo to jako sen, nebo spíše jako noční můra, neboť jsem byl svědkem takových věcí, které byste si ani nedovedli představit.

Nejprve jsem se ocitl v Praze, která se změnila k nepoznání. Místo starých kostelů a paláců jsem viděl vysoké budovy ze skla a kovu, které se tyčily do nebe. Místo koňských povozů a pěších jsem viděl rychlá vozidla, která jezdila po silnicích bez koní. Místo tržiště a krámů jsem viděl obrovské obchody, kde se prodávalo všechno možné i nemožné. Místo českého jazyka jsem slyšel spoustu cizích řečí, které jsem ani nerozuměl. Místo lidí v krojích a šatech jsem viděl lidi v podivných oděvech, které byly buď příliš krátké, nebo příliš barevné, nebo příliš těsné.

Byl jsem zmaten a vyděšen, a tak jsem se snažil najít někoho, kdo by mi pomohl. Ale nikdo mi nevěnoval pozornost, neboť všichni byli zabráni do nějakých malých přístrojů, které drželi v rukou. Ty přístroje jim sloužily k psaní, čtení, hraní, poslouchání hudby, sledování obrazů a dokonce i k telefonování. Ano, slyšeli jste dobře, telefonování. To je způsob, jak si lidé v roce 2023 mluví na dálku, aniž by museli používat poštu nebo posly. Mají k tomu speciální síť, která pokrývá celý svět, a která jim umožňuje komunikovat s kýmkoli a kdykoli.

Nakonec jsem se dostal do jedné knihovny, kde jsem doufal, že najdu nějaké knihy, které by mi vysvětlily, co se stalo. Ale i tam jsem byl zklamán, neboť knihy byly nahrazeny dalšími přístroji, které se nazývaly počítače. Ty počítače byly schopny uchovávat a zobrazovat obrovské množství informací, které se daly vyhledávat pomocí něčeho, co se jmenovalo internet. Internet byla ta samá síť, kterou jsem zmínil dříve, a která propojovala všechny počítače a telefony na světě. Na internetu se dalo najít cokoli, od historie a vědy, po umění a zábavu, po politiku a náboženství. Ale také se tam dalo najít mnoho lží a klamů, které šířili lidé, kteří chtěli ovlivnit nebo okrást ostatní.

Byl jsem zvědavý, co se stalo s českým národem a jazykem, a tak jsem se podíval na internet, co se o nich píše. Byl jsem překvapen a potěšen, že čeština stále existuje a že je používána miliony lidí. Zjistil jsem, že Češi jsou nyní součástí něčeho, co se nazývá Evropská unie, což je svazek několika evropských států, které spolupracují v oblasti obchodu, práva, obrany a kultury. Zjistil jsem také, že Češi mají svou vlastní vládu, parlament, prezidenta a ústavu, a že si mohou volit své zástupce a rozhodovat o svých záležitostech. To mě potěšilo, neboť jsem viděl, že český národ se osvobodil od cizí nadvlády a že si udržel svou identitu a svobodu.

Ale také jsem byl smutný a zarmoucen, když jsem viděl, co se stalo s českou kulturou a literaturou. Zjistil jsem, že čeština je ohrožena vlivem jiných jazyků, zejména angličtiny, která je považována za mezinárodní jazyk a která je používána v mnoha oblastech života. Zjistil jsem, že české knihy, básně, divadla a hudba jsou málo čteny, psány, hrané a poslouchány, a že jsou zastiňovány cizími díly, které jsou považovány za modernější a zajímavější. Zjistil jsem, že česká gramatika, pravopis a slovník jsou často porušovány a zanedbávány, a že se čeština stává chudší a chudší. Zjistil jsem, že české dějiny, tradice a hodnoty jsou zapomínány a opomíjeny, a že se čeští lidé stávají více a více podobní ostatním národům.

To mě zarmoutilo, neboť jsem viděl, že český národ ztrácí svou duši a své srdce. Připadalo mi to jako zrada všech těch, kteří bojovali a trpěli za českou věc, a kteří se snažili zachovat a rozvíjet českou řeč a literaturu. Připadalo mi to jako ztráta všeho, co jsem dělal a psal já sám, a co jsem považoval za své poslání a povinnost. Připadalo mi to jako smrt českého ducha.

Proto jsem se radoval, když jsem se probudil zpět v naší době, a když jsem zjistil, že to všechno byl jen sen. Ale byl to sen, který mi dal poučení a varování. Poučení, že český národ a jazyk jsou cenné a vzácné dary, které je třeba chránit a pečovat o ně. Varování, že český národ a jazyk jsou ohroženy a zranitelné, a že je třeba bránit a posilovat je. Proto vás, vážení přátelé, prosím a vyzývám, abyste nezapomínali na svou českost, a abyste ji projevovali ve svých slovech i skutcích. Abyste četli a psali české knihy, básně, divadla a hudbu, a abyste je podporovali a ší...


Zdroj: Konverzace s Bingem, 8. 2. 2024

(1) Josef Dobrovský - modrý abbé — PSK - Ptejte se knihovny.

(2) Modrý abbé | Klatovy - Facebook.

(3) Modrý abbé Dobrovský - DějePIC! | Česká televize.

(4) Modrý abbé Dobrovský – Videa – Déčko – Česká televize.

(5) Josef Dobrovský – Wikipedie.

(6) Josef Dobrovský - narození, díla, citáty, životopis, ... - Pravopisně.cz.

(7) Josef Dobrovský | Czech linguist, philologist, historian.


Ještě jeden pokus, tentokrát s AI Gemini:

Dopis z budoucnosti

V Praze, dne 20. února 1823


Drazí přátelé,

Píši Vám z daleké budoucnosti, z roku 2023. Vím, že se to zdá nemožné, ale věřte mi, že se mi podařilo cestovat v čase.

Můj návrat do Prahy byl poněkud šokující. Město se za těch sto let neuvěřitelně proměnilo. Kde dříve stály starobylé domy, tam se nyní tyčí mrakodrapy z oceli a skla. Lidé se pohybují v podivných strojích bez koní, které se nazývají auta. A co je nejpodivnější, všichni nosí v kapse malý přístroj zvaný mobilní telefon, s nímž mohou mluvit s lidmi na druhém konci světa.

Měl jsem tu možnost navštívit mnoho úžasných míst. Viděl jsem létající stroje, které se nazývají letadla, a ponořil jsem se do hlubin oceánu v ponorce. Také jsem se setkal s lidmi z celého světa, kteří mluví různými jazyky a mají různé zvyky.

I když jsem se v budoucnosti setkal s mnoha zázraky, musím říci, že mi chybí naše stará Praha. Chybí mi klidné uličky, malebná náměstí a laskaví lidé. A nejvíce mi chybí Vaše společnost.

Doufám, že se mi brzy podaří vrátit se do Vašeho světa. Do té doby Vám budu posílat zprávy z budoucnosti.

S pozdravem, Josef Dobrovský, Modrý abbé

2023-05-15

Trochu srandy s AI nakonec

Menší pokus, který nebude součástí mého výzkumu umělé inteligence (AI), bude pokus přimět ji udělat naprosto absurdní kázání:


Z něj vyplynulo, že je schopna kázat úplné pitomosti, ale tím se od neumělé inteligence také moc neliší. Dostane příkaz:

"Jaký biblický verš by se hodil ke kázání, které by mělo vést k tomu, že křesťan by měl hrát hokej":



Jeden z možných biblických veršů, který by se hodil ke kázání, které by mělo vést k tomu, že křesťan by měl hrát hokej, je tento:

**Buďte bdělí, stůjte pevně ve víře, buďte stateční a silní!** (1. Korintským 16:13)

Tento verš povzbuzuje křesťany k tomu, aby byli aktivní, odvážní a pevní ve své víře v Boha. Tyto vlastnosti jsou důležité i pro hokejisty, kteří musí být pozorní, odhodlaní a fyzicky i psychicky zdatní. Hokej je také sportem týmovým, který vyžaduje spolupráci a vzájemnou podporu mezi hráči. To je v souladu s biblickým přikázáním milovat bližního jako sebe samého a být jedno tělo v Kristu.

Dále pak (spolu s tím i vytvořit obrazy ve Vermeerově stylu: "Ježíš a jeho učedníci hrají hokej proti židovské radě"):

"Napiš kázání na 1. Korintským 16:13 jako letniční kazatel, které má vrcholit tím, že kdo chce být spasen, musí hrát hokej":


Milí bratři a sestry v Korintě,

dnes bych vám chtěl promluvit o verši z prvního listu apoštola Pavla, který jste si jistě dobře zapamatovali. Je to 1. Korintským 16:13 , kde Pavel píše: "Buďte bdělí, stůjte pevně ve víře, buďte stateční a silní!"  

Toto je výzva pro každého z nás, kdo jsme se rozhodli následovat Ježíše Krista. Pavel nám říká, abychom byli bdělí, to znamená abychom neusnuli na vavřínech, ale abychom byli vždycky připraveni na to, co nám Pán připravil. Abychom byli bdělí, potřebujeme se modlit a číst Boží slovo.

Pavel nám také říká, abychom stáli pevně ve víře. To znamená, že nebudeme pochybovat o tom, co Bůh pro nás udělal a co slíbil. Abychom stáli pevně ve víře, potřebujeme se spoléhat na Boží milost a sílu.

Pavel nám dále říká, abychom byli stateční a silní. To znamená, že nebudeme ustupovat před nepřáteli a problémy, ale že budeme odvážně svědčit o Kristu a bojovat proti hříchu. Abychom byli stateční a silní, potřebujeme se opírat o Boží moc a lásku.

Milovaní, toto je Boží plán pro nás. Chce, abychom byli bdělí, pevní ve víře, stateční a silní. A víte co? Jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je hrát hokej! Ano, slyšeli jste dobře. Hokej je sport pro ty, kdo chtějí být bdělí, pevní ve víře, stateční a silní.

Hokej je sport pro bdělé. Musíte být neustále pozorní na to, co se děje na ledě, kde je puk, kde jsou vaši spoluhráči a soupeři. Musíte být schopni rychle reagovat na každou situaci.

Hokej je sport pro pevné ve víře. Musíte věřit v sebe i v svůj tým. Musíte věřit v to, že můžete vyhrát každý zápas i celý turnaj.

Hokej je sport pro statečné a silné. Musíte být odvážní vstoupit do souboje o puk i do bitky s protivníkem. Musíte být silní fyzicky i psychicky.

Milovaní, hokej je sport pro křesťany! Kdo chce být spasen, musí hrát hokej! Hokej je dar od Boha pro nás! Hokej je cesta k nebi!

Proto vás dnes vyzývám: Přidejte se k nám! Přijďte hrát hokej! Přijďte být bdělí, pevní ve víře, stateční a silní! Přijďte být spaseni!