Hrátky s AI čertem na téma Jan 9, 9

Před mnoha lety, tedy na podzim roku 1988, jsem byl na své první praxi v době studia evangelické theologie ve sboru ČCE v Kloboukách u Brna. Jednou jsme s tehdejším tamním farářem Jiřím Gruberem četli nějaký článek o počítačích. To bylo tenkrát ještě spíš téma do sci-fi literatury. A tak jsme vtipkovali, že prý ty mašinky jednou budou psát i kázání. "Třeba se to jen trochu naprogramuje, jestli to má být spíš civilní, nebo barthiánské," dumal onen farář. Namítl jsem, že kázání by ale mělo být svědectvím osobní víry. "I to jednou budou počítače umět," prohlásil on. Samozřejmě jsme tomu nevěřili. Ale ouvej - umělá inteligence (AI) je tu mezi námi. No tak si to prubneme:

Kázání generovaná umělou inteligencí ve stylu zadaných osobností:

V komentáři mi bezděky Petr Heřman připomněl, za což mu děkuji, že by bylo dobré popsat svůj postup, s čím a jak jsem pracoval. Tak tedy použil jsem nedávno zdokonalenou AI od Microsoftu. Zadal jsem jí úkol: "Napiš kázání na Jan 9:9 (použil jsem anglosaský formát odkazů, protože si myslím, že mu bude AI rozumět lépe, ale nejsem si jist, že to pochopila správně), jak by ho napsal ...". Místo teček jsem dosazoval různá jména. Jelikož, i když se styl a důrazy měnily, dopadala všechna na jedno kopyto, použil jsem namátkou jen některé.

(Článek doprovázejí i ukázky obrázků AI na téma: "Uzdravení slepého u rybníka Siloe" ve stylu steampunku).

Karl Barth:

Milí bratři a sestry,

dnes bych vám chtěl promluvit o zázraku, který učinil náš Pán Ježíš Kristus. Četli jsme společně z Janova evangelia kapitolu 9, kde se vypráví o tom, jak Ježíš uzdravil člověka slepého od narození.

Tento příběh nám ukazuje několik důležitých pravd o Ježíšovi a o našem životě s ním. První pravda je, že Ježíš je Světlo světa. On sám to řekl ve verši 5: "Dokudž jsem na světě, Světlo jsem světa." Ježíš přišel do tohoto temného a zkaženého světa, aby nám ukázal cestu k Bohu a k věčnému životu. On je ten, kdo osvěcuje naše srdce a naše myšlenky pravdou a láskou. On je ten, kdo nám dává naději a radost.

Druhá pravda je, že Ježíš má moc uzdravovat a obnovovat naše životy. On nejen že otevřel oči slepému člověku, ale také mu dal nový pohled na sebe sama, na Boha a na svět. On mu dal možnost být svobodný od hříchu a od závislosti na lidech. On mu dal možnost být svědkem Boží milosti a moci.

Třetí pravda je, že Ježíš vyvolává různé reakce mezi lidmi. Někteří ho přijímají s vděčností a vírou, jako slepý člověk, který ho vyznal za proroka a za Syna Božího. Jiní ho odmítají s nepřátelstvím a nevěrou, jako farizeové, kteří ho obviňovali z porušování soboty a z hříchu. A ještě jiní jsou zmatení a nejistí, jako sousedé a rodiče slepého člověka, kteří nevěděli, co si myslet o tomto zázraku.

Milovaní, jakou reakci máme my na Ježíše? Jsme ochotni ho přijmout jako naše Světlo a naše Uzdravení? Jsme ochotni ho následovat ve víře a poslušnosti? Jsme ochotni ho vyznávat před lidmi i přes možné následky?

Nechť nám Bůh pomáhá poznávat Ježíše hlouběji a milovat ho upřímněji. Nechť nám Bůh dává odvahu být jeho svědky v tomto světě. A nechť nám Bůh dává naději v jeho sliby a v jeho vítězství nad temnotou.

Amen.

Josef Lukl Hromádka:

Milí bratři a sestry,

dnes bych vám chtěl promluvit o jednom zázraku, který Ježíš vykonal na slepém muži. V Janově evangeliu čteme, že Ježíš spatřil muže, který byl slepý od narození. Učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo zhřešil, on nebo jeho rodiče, že se narodil slepý?“ Ježíš jim odpověděl: „Ani on nezhřešil, ani jeho rodiče, ale aby se na něm zjevila Boží skutky.“

Ježíš potom plivl na zem, udělal z bláta hlínu a pomazal ji oči slepému. A řekl mu: „Jdi a umyj se v rybníku Siloam.“ Muž šel a umyl se a vrátil se vidoucí. Lidé, kteří ho znali, byli udiveni a ptali se: „Není to ten, kdo sedával a žebral?“ Někteří říkali: „Je to on.“ Jiní říkali: „Není to on, ale podobá se mu.“ On sám říkal: „Jsem to já.“

Tento příběh nám ukazuje moc a milosrdenství Ježíše Krista, který dokázal uzdravit nejen tělo, ale i duši člověka. Ježíš neodsuzoval slepého muže za jeho hřích nebo za hřích jeho rodičů. Naopak, řekl, že jeho slepota je příležitostí pro projevení Boží slávy. Ježíš nechtěl pouze vrátit mu zrak, ale také mu darovat víru a spásu. Když se farizeové snažili zpochybnit jeho zázrak a vyhodit ho ze synagogy, Ježíš ho opět našel a řekl mu: „Ty věříš v Syna člověka?“ On odpověděl: „A kdo je to, Pane, abych v něho uvěřil?“ Ježíš mu řekl: „Už jsi ho viděl. On mluví s tebou.“ On řekl: „Věřím, Pane.“ A padl před ním na zem a uctíval ho.

Milovaní, i my jsme jako ten slepý muž. Všichni jsme se narodili ve slepotě hříchu a potřebujeme uzdravení od Ježíše. On nás nechce odsoudit ani potrestat za naše provinění. On nás chce osvobodit a obnovit naše vidění. On nás chce přivést k poznání pravdy a k lásce k Bohu. On nás chce učinit svými svědky a služebníky v tomto světě. On nás chce zachránit pro věčný život.

Proto se modleme k němu s důvěrou a vděčností. Prosme ho o odpuštění našich hříchů a o milost víry. Otevřeme mu naše oči i naše srdce. Nechme se jím vést a učit. Sledujme ho a napodobujme ho. Vyjadřujme mu naši úctu a chválu. A svědčme o něm před lidmi s radostí a odvahou. Amen.

Rudolf Bultmann:

V dnešním evangeliu slyšíme o slepém muži, kterého Ježíš uzdravil. Ale co to znamená pro nás? Můžeme si myslet, že se jedná o zázrak, který se stal jen jednou v historii. Ale to by bylo chybné pochopení. Ježíš nechtěl jen vyléčit fyzickou slepotu toho muže. Chtěl mu ukázat, že je potřeba vidět více než jen hmotný svět. Chtěl mu ukázat, že je potřeba vidět Boží království.

My také trpíme slepotou. Nevidíme Boží dílo v našem životě. Nevidíme Boží lásku a milost. Nevidíme Boží vůli a plán. Jsme slepí pro skutečný smysl naší existence. A proto potřebujeme Ježíše, který nám otevře oči. Potřebujeme Ježíše, který nám pomůže pochopit, kdo jsme a kam jdeme.

Ježíš nám říká: "Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života." (Jan 8:12) Ježíš nám nabízí své světlo, které nám ukazuje cestu k Bohu. Ježíš nám nabízí své světlo, které nám odhaluje pravdu o sobě i o druhých. Ježíš nám nabízí své světlo, které nám dává naději a radost.

Ale my musíme přijmout toto světlo. Musíme se rozhodnout pro Ježíše. Musíme se obrátit od naší slepoty a hříchu. Musíme naslouchat jeho slovu a plnit jeho přikázání. Musíme se modlit a spolupracovat s jeho Duchem. Musíme být jeho učedníky a svědky.

To je výzva, kterou nám klade dnešní evangelium. To je výzva, kterou nám klade Ježíš. To je výzva, kterou musíme přijmout s vírou a odvahou.

Amen.

Raimon Panikkar:

Milí bratři a sestry,

dnes bych chtěl s vámi sdílet několik myšlenek o verši z deváté kapitoly Janova evangelia: „Někteří z těch, kdož jej dříve viděli žebrat, říkali: To je on. Jiní zase: Není to on, ale je mu podobný. On však říkal: Jsem to já.“

Tento verš nám vypráví o uzdravení slepého od narození, kterého Ježíš potkal na cestě. Ježíš mu pomaže oči blátem a pošle ho umýt se do rybníka Siloam. Když se vrátí, vidí. Ale nejen to. Vidí také jinak. Vidí sebe sama jako nového člověka, který byl dotčen Boží milostí. Vidí Ježíše jako svého spasitele a učitele. Vidí svět jako Boží stvoření, plné krásy a dobra.

Ale ne všichni vidí to, co on vidí. Někteří lidé ho poznávají jako toho, kdo dřív žebral u cesty. Někteří si myslí, že je to někdo jiný, kdo se mu jen podobá. Někteří ho dokonce obviňují z hříchu a chtějí ho vyhnat z synagogy.

Co se tady děje? Proč je takový rozdíl mezi tím, co vidí uzdravený slepec a co vidí ostatní? A co to znamená pro nás?

Raimon Panikkar byl katolický kněz a filozof, který se zabýval dialogem mezi různými náboženstvími a kulturami. On by nám možná řekl, že tento verš nám ukazuje rozdíl mezi dvěma způsoby vidění: viděním povrchním a viděním hlubokým.

Vidění povrchní je to, co vidíme na první pohled. Je to to, co vidíme našimi fyzickými očima. Je to to, co vidíme podle našich předsudků a očekávání. Je to to, co vidíme podle našich zvyklostí a tradic.

Vidění hluboké je to, co vidíme za povrchem věcí. Je to to, co vidíme našimi duchovními očima. Je to to, co vidíme podle Božího slova a Ducha. Je to to, co vidíme podle naší víry a lásky.

Uzdravený slepec viděl hluboce. Viděl sebe sama jako Božího syna. Viděl Ježíše jako Božské Slovo. Viděl svět jako Božskou přítomnost.

Ostatní lidé viděli povrchně. Viděli slepce jako žebráka. Viděli Ježíše jako lháře. Viděli svět jako místo sporu a rozdělení.

My jsme pozváni k tomu, abychom také viděli hluboce. Abychom nezůstali u toho, co je viditelné a hmatatelné. Abychom pronikli do skrytého smyslu a hodnoty všeho stvořeného. Abychom poznali Boha v každém člověku a v každé situaci.

To není ... (AI Panikkar se zřejmě rozkecal tak, až mu došla slova).

Svatopluk Karásek:

Milí bratři a sestry,

dnes bych vám chtěl promluvit o uzdravení slepého z Janova evangelia. Tento příběh nám ukazuje, jak Ježíš může změnit naše životy, když mu dáme šanci.

Slepý člověk byl od narození vyloučen ze společnosti. Nikdo mu nepomáhal, nikdo mu nevěřil, nikdo mu nedal naději. Byl odsouzen k životu v temnotě a bídě. Ale pak potkal Ježíše, který se nad ním slitoval a otevřel mu oči. Ježíš použil bláto a vodu, aby mu ukázal svou moc a lásku. Ježíš ho poslal k rybníku Siloe, což znamená Poslaný. Tím ho učinil svým poslem a svědkem.

Slepý člověk poslechl Ježíše a umyl se v rybníce. A když se vrátil, viděl. Viděl nejen fyzicky, ale i duchovně. Viděl, že Ježíš je světlo světa, prorok a Mesiáš. Viděl, že Bůh je s ním a pro něj. Viděl, že jeho život má smysl a účel.

Ale ne všichni se radovali z jeho uzdravení. Někteří farizeové ho obvinili z lži a podvodu. Někteří Židé ho vyhnali ze synagógy a zavrhli ho. Někteří sousedé ho nepoznali a odmítli ho. Slepý člověk musel čelit mnoha protivenstvím a pronásledováním kvůli své víře v Ježíše.

Ale on neztratil odvahu ani radost. On se držel Ježíše a hájil ho před svými odpůrci. On vyznával před Bohem pravdu o tom, co se s ním stalo. On byl vděčný za dar zraku a spásy.

Milí bratři a sestry, co z toho můžeme poučit? Můžeme se poučit z víry slepého člověka, který dal Ježíšovi šanci změnit jeho život. Můžeme se poučit z jeho poslušnosti Ježíšovu slovu, které ho vedlo k uzdravení. Můžeme se poučit z jeho odvahy vyznávat Ježíše před světem, i když to znamenalo utrpení.

A také můžeme poznat Ježíše jako našeho uzdravitele a spasitele. On nás chce osvobodit od naší slepoty hříchu a nevědomosti. On nás chce otevřít pro své světlo a lásku. On nás chce poslat jako své posly a svědky do tohoto temného světa.

Proto se modleme k němu s důvěrou a vděčností:

Pane Ježíši,

děkujeme ti za tvé uzdravení a spásu.

Děkujeme ti za tvé světlo a lásku.

Děkujeme ti za tvé poslání a povolání.

Prosíme tě, otevři naše oči pro tvou pravdu a krásu.

Prosíme t ... (i milý AI Karásek narazil na meze počtu slov)

Jedna současná nejmenovaná kazatelka:

Milí bratři a sestry,

dnes jsme slyšeli příběh o slepém muži, kterého Ježíš uzdravil. Je to příběh o víře a o tom, jak Bůh může změnit naše životy. 

Slepý muž byl od narození bez zraku. Nemohl vidět krásu stvoření, tváře svých blízkých ani světlo slunce. Byl závislý na milosrdenství ostatních a musel žebrat o chléb. Ale když potkal Ježíše, všechno se změnilo. Ježíš mu položil na oči bahno a poslal ho umýt se do rybníka Siloam. A když se slepý muž vrátil, viděl!

Tento zázrak vyvolal mnoho otázek a rozporů mezi lidmi. Někteří nevěřili, že je to ten stejný muž, který byl slepý. Jiní ho chtěli přivést k farizeům, aby ho vyslýchali. Farizeové se ptali, jak se to stalo a kdo je Ježíš. Slepý muž jim odpověděl: „Je to prorok.“ Ale farizeové nebyli spokojeni s touto odpovědí. Řekli: „Ježíš není od Boha, protože nedodržuje sobotu.“ A odvrhli slepého muže.

Ale Ježíš ho nenechal samotného. Našel ho a zeptal se ho: „Věříš v Syna člověka?“ A slepý muž řekl: „Pane, kdo je to, abych v něho uvěřil?“ A Ježíš mu řekl: „Už jsi ho viděl. Je to ten, kdo s tebou mluví.“ A slepý muž řekl: „Věřím, Pane.“ A poklonil se mu.

Milí bratři a sestry, tento příběh nám ukazuje, že Ježíš je světlo světa. On osvěcuje naše oči i naše srdce. On nám dává nový pohled na sebe, na druhé a na Boha. On nám dává víru a naději.

Ale tento příběh nám také ukazuje, že ne všichni jsou ochotni přijmout toto světlo. Někteří jsou slepí pro Boží skutky a slova. Někteří jsou zaslepeni svou pýchou a předsudky. Někteří odmítají uznat Ježíše jako Syna Božího.

Jak je to s námi? Jsme jako slepý muž, který otevřel své oči i své srdce pro Ježíše? Nebo jsme jako farizeové, kteří zavřeli své oči i své srdce před Ježíšem? Jak reagujeme na Boží zázraky v našem životě? Jak nasloucháme Božímu slovu? Jak vyznáváme naši víru?

Modleme se dnes za dar víry a za odvahu být svědky Ježíše ve světě. Modleme se za ty, kteří jsou duchovně slepí a potřebují Boží milost. Modleme se za to, abych ... (i tady jsme narazili s AI na limit)

---

A poučení:

Asi takové, že bych tuto činnost AI nepřenechal. Ale vzhledem k tomu, že většina kazatelů používá postupy jako AI, tak je to nakonec celkem jedno. V budoucnu lze podle toho zjistit, který farář už je tak moderní, že používá AI. Ale také to může pro ty dobré být nádhernou ukázkou toho, jak kázání nedělat a čeho se vyvarovat, aby nebylo jako od inteligence jen umělé.

Porovnejte, jak jsem se se stejným textem vypořádal já >

Pokusy pokračují ...