Prohledat tento blog

2021-08-04

Neobyčejný projekt metodistické vysoké školy v Reutlingenu

Dodnes straší v myslích křesťanů a především ostatní veřejnosti představa jakési války mezi vírou a přírodními vědami. Nedávno populární, dnes už trochu zapadlý, spisovatel Dan Brown, na ni postavil své "dílo". Použil poměrně jednoduchou reklamní strategii, kterou před ním už stejně úspěšně využila třeba Madona: naštvi církev, o reklamu už se ti postará.

Běžný, zejména věřící, občan neví, že i ve Vatikánu už dávno pracují komise, složené z theologů a přírodovědců, že u nás máme katolické kněze, kteří začínali jako přírodovědci, nebo vědce, kteří jsou zároveň věřícími křesťany, aniž by museli v jedné nebo druhé stránce dělat nějaké kompromisy. Na Komenského evangelické, theologické fakultě, předchůdkyni dnešní ETF UK, byl například profesor Souček původně přírodovědcem. Setkal jsem se i s nenávistí vůči Jiřímu Grygarovi, čistě jenom proto, že když je věřící, tak nemůže být vědcem. Bohužel české, zejména evangelické, křesťanství se vyznačuje podivnou zapšklostí vůči přírodním vědám a theologové se zpravidla k možnostem diskuse staví značně rezervovaně (zejména po tom, co Karel Barth řekl své důrazné Nein! k údajnému naturalismu Emila Brunnera). Proto bych rád upozornil na zajímavý projekt a také výstup z něj metodistické vysoké školy v Reutlingenu. Již delší dobu zde pracuje komise, v níž zasedají vedle theologů a filosofů také přírodovědci a diskutují o svých metafyzických či naturalistických východiscích a předpokladech s na křesťanské půdě neobvyklou otevřeností. Ve výše zmíněném 46. ročníku časopisu Theologie für die praxis pak najdeme sérii přednášek, v nichž si zástupci různých oborů k sobě hledají cestu, vysvětlují si vzájemně pozice, hledají kořeny sporů i možnosti spolupráce víry a vědy.

Časopis je díky dnešním bankovním možnostem dostupný i na pár kliků na počítači u nás, lze si ho po zaplacení okamžitě i stáhnout ve formátu pdf. Jediným zádrhelem je, že je k tomu třeba znát němčinu, ale ani to není tak nepřekonatelné. Dovoluji si jej tedy i českému čtenáři vřele doporučit.

Žádné komentáře:

Okomentovat

P‌ravidla diskuse:

1. mluvit věcně, výstižně a ne zbytečně dlouze.
2. mluvit k věci.
3. nechat mluvit i domluvit a vnímat druhé.
4. reagovat na řečené, ne na domněnky.
5. nepodsouvat, co druhý neřekl.
6. nevyvracet, co druhý netvrdí.
7. respektovat čest oponenta.
‌8. oponent není satan ani třídní nepřítel, ani není nemocný.
9‌. pravda se dokazuje argumenty, ne silou hlasu, velkými písmeny ani hrozbami a nadávkami.
1‌0. jiný názor je třeba pochopit, i když ne nutně přijmout, zásadně však není tvým úkolem ho potřít.
" ... lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš." (Jk 1, 20)

SLUŠNÝ ČLOVĚK MÁ JMÉNO, ANONYM JE HNUSNÝ SRAB A JEN NICKY POUŽÍVAJÍ NICKY!