Prohledat tento blog

pondělí 28. listopadu 2016

Ortel, ach ortel ...

V nějaké blbé, dávno vyčpělé soutěži, získal Ortel druhé místo, a jsou toho plné noviny, především však sociální sítě. Zajímavé na tom je, že nikdo nepíše o tom prvním. Možná proto, že nikoho nepřekvapilo, hlavně však nepohoršilo. A pohoršení je jistější cestou ke slávě, než kvalitní výkon. Ostatně na tomto Pegasovi vjela do síně slávy i jinak nudná Madona. Sex už dnes ale nikoho nepohoršuje, tak je tu "politická nekorektnost", "alternativní vidění světa", že si jako troufne (ale ono mu snad něco hrozí?).
Můj vztah k soutěžím je, že je neoblibuji, proto je mi fuk, kdo v nich zvítězí. Každý máme svého favorita a je otázkou, proč se jednomu líbí holky, jinému vdolky. Dokonce to nemusí vůbec souviset ani s hudbou, ale ani se symbolikou, s idejemi ... stačí jen vystupovat provokativně.
A tak se o Ortelu/ovi dočteme, že je nácek, xenofob atd. Ti, co mu dali hlas, jsou pochopitelně něco podobného, ne-li horšího. Jsme svědky "duchaplných" analýz nacistických symbolů Ortelu (ve skutečnosti tradiční pirátský symbol, který má v německé armádě kořeny už od Friedricha Velikého, najdeme jej i na špici kostelíčku v Liběchově u Mělníka a jinde), rozborů psychiky jeho fandů atd.
Sám nevím, co se na tom lidem líbí. Není to moje krevní skupina, jejich hudbu považuji za nudnější, než country s folkem dohromady. Nebýt provokací, nebyl by důvod, proč jej poslouchat. Ve svých textech (ty ale běžný posluchač často nevnímá), spíš než fašismus či rasismus, zužitkovává nekonsistentně nejrůznější spiklenecké theorie - 11. září spáchali Američané sami, muslimové jsou nevinní, hned zas "čelí" islámské invazi do Evropy. Stejně neví, chce-li být oddaným rytířem dobrého krále, nebo rebelem, který chrání před zpupným panstvem lid, jestli se "vrátí do času klasů", nebo bude parazitovat na výdobytcích moderní společnosti (už ho chci vidět, jak dře pod bičem drába na panském).
Autorka známé trhovecké písně "O vraždě v Polné" v jednom rozhovoru přiznala, že jí Židé nijak nevadili, že ani nevěděla, co se v Polné doopravdy stalo, jen jí to přišlo, jako zajímavé téma na písničku. Podobně bezideové je i ploché "umění"  Ortelu. Využívají jen touze publika po alternativní realitě. Svým způsobem oprávněné. Ne jen z amerického filmu "Vrtěti psem" víme, že realita bývá záměrně zkreslována. A tak mnozí tuší, že jsme podváděni, a to z nejrůznějších důvodů, od obchodní po politická. Svoboda slova přinesla nadto nový fenomén, který je drsnější, než totalitní cenzura, a to je politická korektnost. Mnohem lepší duchové rozkrývají její úskalí, jak se do ní civilizovaná Evropa stále beznadějněji zamotává, neschopná nazývat věci pravými jmény.
Někomu stačí, že si někdo "troufne" být "nekorektní", nevidí za tím žádnou ideu. Jen to, že někdo někoho upjatého pěkně nasere. Ostatně, i odpůrci Ortelu vidí v nějakém "nekonvenčně" vystupujícím člověku sympatického rošťáka, pokud je na jejich vlně.
Co si z toho přebrat? Mnozí se cítí být morálními autoritami, protože při vystoupení pískali. Téměř hrdiny a zachránci světa. Proč ne, co jim za to ostatně hrozí? Ale právě tady Ortel dosáhne svého: provokatér chce někoho nasrat, a to se mu vlastně povedlo. Teď ty ideové rozbory jeho hudby a textů: jsou zdrcující, ale vlastně jim tím přiznávají něco, čeho se jim ve skutečnosti nedostává: myšlenku. Zlou, ale myšlenku. Ona tam není, ale nejednou jí tam odpůrci tohoto přihlouplého spolku dodají. Už to nejsou jen plácalové, ale nacisté, xenofobové ... zní to najednou zajímavě a ušlechtile.
A tak se nedivím, že skoro neslyšíme o tom, kdo onu hloupou soutěž, které se tím také dostává většího společenského významu, než doopravdy má, vyhrál. Psychologickým vítězem je Ortel, vezoucí se na ramenou svých odpůrců.

Žádné komentáře:

Okomentovat