Josef Dobrovský spatřen v Praze roku 2023!

Zkusil jsem zase potrápit umělou inteligenci (AI). Dostala úkol: "Vytvoř dopis od Josefa Dobrovského, "Modrého abbé", který se dostal do roku 2023 a zpět do 19. století, jak svým současníkům líčí, co tam viděl."

Její odpověď:

To je zajímavý úkol. Zkusím vytvořit takový dopis, ale nezaručuji, že bude věrně odrážet Dobrovského styl a názory. Zde je můj pokus:

Vážení přátelé,

píši vám zpět do naší doby, abych vám sdělil, co jsem zažil a spatřil v roce 2023, kam jsem se dostal neznámým způsobem. Bylo to jako sen, nebo spíše jako noční můra, neboť jsem byl svědkem takových věcí, které byste si ani nedovedli představit.

Nejprve jsem se ocitl v Praze, která se změnila k nepoznání. Místo starých kostelů a paláců jsem viděl vysoké budovy ze skla a kovu, které se tyčily do nebe. Místo koňských povozů a pěších jsem viděl rychlá vozidla, která jezdila po silnicích bez koní. Místo tržiště a krámů jsem viděl obrovské obchody, kde se prodávalo všechno možné i nemožné. Místo českého jazyka jsem slyšel spoustu cizích řečí, které jsem ani nerozuměl. Místo lidí v krojích a šatech jsem viděl lidi v podivných oděvech, které byly buď příliš krátké, nebo příliš barevné, nebo příliš těsné.

Byl jsem zmaten a vyděšen, a tak jsem se snažil najít někoho, kdo by mi pomohl. Ale nikdo mi nevěnoval pozornost, neboť všichni byli zabráni do nějakých malých přístrojů, které drželi v rukou. Ty přístroje jim sloužily k psaní, čtení, hraní, poslouchání hudby, sledování obrazů a dokonce i k telefonování. Ano, slyšeli jste dobře, telefonování. To je způsob, jak si lidé v roce 2023 mluví na dálku, aniž by museli používat poštu nebo posly. Mají k tomu speciální síť, která pokrývá celý svět, a která jim umožňuje komunikovat s kýmkoli a kdykoli.

Nakonec jsem se dostal do jedné knihovny, kde jsem doufal, že najdu nějaké knihy, které by mi vysvětlily, co se stalo. Ale i tam jsem byl zklamán, neboť knihy byly nahrazeny dalšími přístroji, které se nazývaly počítače. Ty počítače byly schopny uchovávat a zobrazovat obrovské množství informací, které se daly vyhledávat pomocí něčeho, co se jmenovalo internet. Internet byla ta samá síť, kterou jsem zmínil dříve, a která propojovala všechny počítače a telefony na světě. Na internetu se dalo najít cokoli, od historie a vědy, po umění a zábavu, po politiku a náboženství. Ale také se tam dalo najít mnoho lží a klamů, které šířili lidé, kteří chtěli ovlivnit nebo okrást ostatní.

Byl jsem zvědavý, co se stalo s českým národem a jazykem, a tak jsem se podíval na internet, co se o nich píše. Byl jsem překvapen a potěšen, že čeština stále existuje a že je používána miliony lidí. Zjistil jsem, že Češi jsou nyní součástí něčeho, co se nazývá Evropská unie, což je svazek několika evropských států, které spolupracují v oblasti obchodu, práva, obrany a kultury. Zjistil jsem také, že Češi mají svou vlastní vládu, parlament, prezidenta a ústavu, a že si mohou volit své zástupce a rozhodovat o svých záležitostech. To mě potěšilo, neboť jsem viděl, že český národ se osvobodil od cizí nadvlády a že si udržel svou identitu a svobodu.

Ale také jsem byl smutný a zarmoucen, když jsem viděl, co se stalo s českou kulturou a literaturou. Zjistil jsem, že čeština je ohrožena vlivem jiných jazyků, zejména angličtiny, která je považována za mezinárodní jazyk a která je používána v mnoha oblastech života. Zjistil jsem, že české knihy, básně, divadla a hudba jsou málo čteny, psány, hrané a poslouchány, a že jsou zastiňovány cizími díly, které jsou považovány za modernější a zajímavější. Zjistil jsem, že česká gramatika, pravopis a slovník jsou často porušovány a zanedbávány, a že se čeština stává chudší a chudší. Zjistil jsem, že české dějiny, tradice a hodnoty jsou zapomínány a opomíjeny, a že se čeští lidé stávají více a více podobní ostatním národům.

To mě zarmoutilo, neboť jsem viděl, že český národ ztrácí svou duši a své srdce. Připadalo mi to jako zrada všech těch, kteří bojovali a trpěli za českou věc, a kteří se snažili zachovat a rozvíjet českou řeč a literaturu. Připadalo mi to jako ztráta všeho, co jsem dělal a psal já sám, a co jsem považoval za své poslání a povinnost. Připadalo mi to jako smrt českého ducha.

Proto jsem se radoval, když jsem se probudil zpět v naší době, a když jsem zjistil, že to všechno byl jen sen. Ale byl to sen, který mi dal poučení a varování. Poučení, že český národ a jazyk jsou cenné a vzácné dary, které je třeba chránit a pečovat o ně. Varování, že český národ a jazyk jsou ohroženy a zranitelné, a že je třeba bránit a posilovat je. Proto vás, vážení přátelé, prosím a vyzývám, abyste nezapomínali na svou českost, a abyste ji projevovali ve svých slovech i skutcích. Abyste četli a psali české knihy, básně, divadla a hudbu, a abyste je podporovali a ší...

Zdroj: Konverzace s Bingem, 8. 2. 2024

(1) Josef Dobrovský - modrý abbé — PSK - Ptejte se knihovny.

(2) Modrý abbé | Klatovy - Facebook.

(3) Modrý abbé Dobrovský - DějePIC! | Česká televize.

(4) Modrý abbé Dobrovský – Videa – Déčko – Česká televize.

(5) Josef Dobrovský – Wikipedie.

(6) Josef Dobrovský - narození, díla, citáty, životopis, ... - Pravopisně.cz.

(7) Josef Dobrovský | Czech linguist, philologist, historian.

Ještě jeden pokus, tentokrát s AI Gemini:

Dopis z budoucnosti

V Praze, dne 20. února 1823

Drazí přátelé,

Píši Vám z daleké budoucnosti, z roku 2023. Vím, že se to zdá nemožné, ale věřte mi, že se mi podařilo cestovat v čase.

Můj návrat do Prahy byl poněkud šokující. Město se za těch sto let neuvěřitelně proměnilo. Kde dříve stály starobylé domy, tam se nyní tyčí mrakodrapy z oceli a skla. Lidé se pohybují v podivných strojích bez koní, které se nazývají auta. A co je nejpodivnější, všichni nosí v kapse malý přístroj zvaný mobilní telefon, s nímž mohou mluvit s lidmi na druhém konci světa.

Měl jsem tu možnost navštívit mnoho úžasných míst. Viděl jsem létající stroje, které se nazývají letadla, a ponořil jsem se do hlubin oceánu v ponorce. Také jsem se setkal s lidmi z celého světa, kteří mluví různými jazyky a mají různé zvyky.

I když jsem se v budoucnosti setkal s mnoha zázraky, musím říci, že mi chybí naše stará Praha. Chybí mi klidné uličky, malebná náměstí a laskaví lidé. A nejvíce mi chybí Vaše společnost.

Doufám, že se mi brzy podaří vrátit se do Vašeho světa. Do té doby Vám budu posílat zprávy z budoucnosti.

S pozdravem, Josef Dobrovský, Modrý abbé