Prohledat tento blog

pátek 17. března 2017

Trumpování po českých médiích a internetu

Občas přemýšlím, jsem - li ještě v Čechách, nebo spíš v USA. Všemi médii stále hýbe Donald Trump, skoro, jako bychom my sami neměli za prezidenta Miloše Zemana. Zeman se sice snažil na Trumpově úspěchu přiživit: prý ho někdo nazval českým Trumpem (spíš trumpetou), a on to bere, jako poklonu. O tom teda nevím, nikde jsem to nezaznamenal, ale spíš mu jeho vítězství pomohlo, jako mediální polostín. Protože na Zemana a jeho úlety dnes média dlabou. Všichni sledují, co Trump: jedni vyzdvihují jeho úspěchy, šikula, kolik jich má, sotva pár týdnů v úřadě! Druzí sáhodlouze komentují i to, jak se kde blbě zatvářil. Obě strany mají své mohutné davy křiklounských sympatizantů, kterým je jasné, že média jsou zkorumpovaná (říká to ostatně i ministr financí, a ten o tom asi ví své, když jich tolik skoupil), že straní tomu druhému. Atmosféra, alespoň na sociálních sítích houstne, a kdyby jich nebylo, asi by ti dobří lidičkové vyšli do ulic, aby si místo šťavnatých nadávek a obviňování ze spiknutí dali pořádně do čuni. Člověk se ptá, proč nějaký pantáta za oceánem tak rozdmýchává emoce v jedné prťavé zemi uprostřed Evropy (pravda, její hlavní město je o fous větší, než Lucembursko, a Náchodský zámek je větší, než hlavní město Lichtenštejnska)?

Ještě víc otázek budí, proč tento pantáta zaujal křesťanské servery a kruhy. I tady platí, že Trump je jedněm mesiášem, druhým jinou hypostazí satana samotného. I tak, stará církevní dogmata a "pravdy víry" ztrácejí na půvabu: Trump, ne Ježíš/satan.

Chci se pokusit napřed o politicko sociální analýzu tohoto jevu, abych na ni navázal theologickou.

Můj první dojem vychází z kontextu, že dlouhodobě v zemích hlavních hráčů globální politiky jaksi dostávají na frak ti "správní" lidé; vůle lidu, motor demokratické společnosti, vynáší na vrchol dlouho posmívané, a jako populisty nálepkované jedince. Třešničkou na tomto cukrářském počinu demokracie se stal prezident nejdůležitějšího z nich - USA. Opakuje se stále tentýž scénář: předvolební průzkumy naznačují, že populista nemá moc šance, ačkoliv tomu správnému pěkně šlape na paty, ale stále jsou tu moudří voliči. Pak vyhraje, a všichni se třesou, nadávají voličům za jejich blbost, malují apokalyptické scénáře dalšího vývoje globální politiky, zpochybňují základní prvky demokracie, včetně smyslu svobodných voleb - jako A. Hitler odmítají "vládu davu", ačkoliv i jeho k moci takový dav vynesl.
Můj dojem z toho je dvojí: předně očekáváme, že volby za naší hranicí se povedou lépe, než u nás. Kvantitativně by pak měly potvrdit, že náš samozřejmě správný názor, je opravdu správný. Avšak v Evropě vyhrávají lidé, kterým to ti "správní" nepřejí (a hlavně sobě). O to víc tedy očekávali kvalitativní potvrzení, které má správnost potvrdit, že alespoň v zemi největšího lídra globální politiky stane ve vrcholné funkci ta správná osoba. Nestalo se, a tak liga správných se utěšuje alespoň vtípky na vítěze, slíděním po těch jeho skutečných i domnělých chybách a omylech, a hlavně analýzami voličské stupidity.

Ovšem zajímavé je, jak jeho zastánci jeho úspěch reflektují: prý vyhrál hlas lidu nad zájmy jakých si skrytých oligarchických struktur. Může být. Ale cožpak tento miliardář není jedním z takových oligarchů?

Mnohem děsivější je však theologické očekávání. Křesťané obecně oscilují mezi pokusy vzdělávat mocensky boží království na zemi (zvláště po Konstantinovi) nebo se ze záležitostí tohoto světa stahovat do svého občanství v nebesích. Avšak obě tyto formace najednou neumějí zaujmout k Trumpovi rozumně vyčkávací neutralitu. Obě k němu potřebují říct své.

Kladně Trumpa hodnotí především extrémní, zejména fundamentalistické kruhy. Už jeho volba byla řádně modlitebně připravena (jak jeden z mých spolužáků na ETF UK říkal, a mě to tahalo za uši: "promodlována" :-D ): internetem koloval videoklip, kde byl Trump, tvářící se jako Mussolini, obklopen kazately všech barev (ač je Trump odpůrci nálepkován, jako rasista) a různých denominací, převážně baptistických. Sám jen uznale pokyvoval hlavou na všechny strany, že by se modlil, to se nezdálo. Zatímco kolem něj se ti muži i ženy (jo, také je to mačo) modlili jak satani. Ten klip je pro pozici Trumpa v křesťanském elektorátu příznačný: sám se toho neúčastní, ale je spokojen, že jiní za něj na modlitbách potí krev. Je totiž s podivem, co právě tyto kruhy vede k takovému modlitebnímu zápalu, jako by šlo o život, když, kdyby byl členem jejich denominace, asi by jím už pro svůj životní styl, tak vzdálený křesťanskému, obzvláště fundamentalistickému, nebyl. I když, církve umějí odpouštět, zejména miliardářům.

Liberální kruhy jsou naopak otřesené a bijí na poplach: od Trumpovy vlády se čeká vše nejhorší: rasové nepokoje, třetí světová válka, příležitostně možná i Armagedon.

Na tom celém nejvíc zaráží, že je to vlastně jen takový člobrda. Jeho pokusy přetvořit právní systém své země svému přesvědčení se stále ukazují, jako liché. Ústavnost USA je tak pevná, že s tím nikdo nic neudělá, ani prezident, který má v USA mocnější postavení, než v ČR. Proti všem očekáváním se dokonce postavil Rusku v otázce Krymu, ačkoliv je svými odpůrci považován za Putinovu loutku.

Co si tedy od tohoto neznaboha slibují oni zbožní? Někdy neuvěřitelné věci. Hlavně zní "ochrana tradičního způsobu života a rodiny", zejména vůdčí postavení mužů, ochrana nenarozených proti potratům a podobně. Jindy, že omezí příliv uprchlíků a zabrání pronikání islámu do Ameriky, ačkoliv ten je již dávno její součástí. U těchto tradicionalistů však člověk nikdy neví, co to je ten tradiční způsob života. Ani, zda v tom mají sami jasno. V každém případě v jejich podání je Clintonová satanem v sukních - údajně podporuje islám, násilím chce nutit církve k oddávání homosexuálům, div, že každou těhotnou ženu nežene na potrat! Předně, ona je produktem a nástrojem moci oligarchů, jimž údajně sklaplo.

Mezi českými církvemi je moderní judaizování, a tito judaisté chtějí své přesvědčení projevovat nadržováním státu Izrael. A tady je problém: Trump je jedněmi prezentován, jako rasista, a to už je jen krůček od nálepky antisemita! Judaismus prochází liberálními i fundamentalistickými kruhy. Liberálové tudíž o jeho proizraelských postojích zarytě mlčí. Mlčí i proto, že současně chtějí být vstřícní vůči islámu, což nejde úplně dohromady, protože jsou antipalestinští, a Palestinci jsou, tumáš čerte kropáč, křesťany a muslimy. I nad tím se musejí oči přimhouřit. Přimhuřují je ovšem i oni fundamentalisté, když přezírají palestinské křesťany. Od Trumpa si slibují jasně proizraelský postoj, zastavení podpory Palestinského státu, podpora židovských osad na palestinském území, a hlavně přenesení americké ambasády z Tel-Avivu do Jeruzaléma, navzdory všem mezinárodním dohodám o jeho statusu. I v této věci měl však Trump víc řečí, než činů; Izrael je ostatně od USA hodně daleko, a lidé jeho typu přece hlásají "Amerika na prvním místě".

Co k tomu dodat? Z hrůzou sleduji ekumenickou bolest všech denominací: z církví se vytratil Bůh, tedy otázka po jeho vůli. Jedni mají za to, že Jeho vůle je ta jejich, druhů to nezajímá. O to víc se upínají k takovým dílčím projevům (ne)úspěšnosti svého přesvědčení na poli politickém. Ale kdo doufá v Hospodina ví, že takový úspěch, ať kvantitativní či kvalitativní, nic nepotvrzuje a nic nevyvrací. Nikomu nedává za pravdu. Říká to jen, kdo dokázal spíš přesvědčit potřebný elektorát. Pokud jde o dobro politické, každý občan, věřící i nevěřící, by se měl především ptát sám u sebe, co pro něj na své úrovni udělat, a ne čekat spasení od mocenských struktur.

Žádné komentáře:

Okomentovat